8. října 2022 byly udíleny nejen české herecké Thálie, ale i ceny inscenacím vybraným z programu 31.ročníku mezinárodního, tentokrát česko-polsko-slovenského festivalu Bez granic / Bez hranic, který se koná v těšínském dvojměstí. Porota, ve které jsem byl spolu s Dorotou Buchwald a Mironem Pukanem, se rozhodla udělit ceny, tzv. Zlomené závory, ve třech kategoriích: – v kategorii inscenací, jejichž základem je literatura,…

Před 15 lety, 22.9.2007, zemřel Milan Lukeš. Chybí nejen nám, kteří jsme jej ctili, ale chybí – i když to možná neví – celému českému divadlu. Nekrolog , který „vyvěšuji“, vyšel v časopisu Svět a divadlo 5/2007, a pro kritiky zvláště inspirativní článek Kritické rozhraní tamtéž, jen o deset let dříve.

. 14. září v 19:18 jsem na facebook napsal nahněvaně: „Pan ministr Baxa právě zahájil za přitakávání Jana Buriana zcela prolhanou pověstí o vzniku festivalu jeho 30.ročník. Fuj!“ Později jsem do vlákna pod touto zčerstva – jen co zahajovací projevy skončily – napsanou hláškou, a na dotazy, co se vlastně stalo, dodal: „Pan ministr řekl, že u vzniku festivalu stál jakýsi…

Fabuluji: Žil byl jeden pán, kterému jednou odpoledne, zrovna když u zahradního stolku s učenou společností probíral Mozartovy koloratury, dupl na palec malý kluk. Asi nerad. V zápalu hry. Pána to ale zabolelo, ztratil nit, naštval se, rozladil, rozkřikl, ruku zvedl k záhlavci… Kolegové-diskutéři – mezi nimiž by byl za normálních okolností i chlapcův tatínek, jenže ten si právě odskočil – se…

Peter Scherhaufer Něco režisérského lkaní nad stavem divadelní kritiky Tuto pasáž z listu, který mi poslal Peter 2.3.1987, zveřejňuji jako vzpomínku na velkého režiséra a zároveň ukázku toho, že kritika kritiky může znít dnes podobně jako před 35 lety. Peter Scherhaufer byl duší bojovník, který doslova žil divadlem. Ne, že bych s ním, co se kritiky kritiky týče zcela souhlasil (např. představa,…

NA UMĚLECKÉ FRONTĚ NEKLID Festival by měl být svátek, výjimečné období, vytržení z všednosti. Jenže svátkem se stalo, když žádný festival není. Tak moc se festivaly před covidem rozmohly. A teď se – covid necovid – zdá se vrací. Už je to dávno, co jsem na půdě grantové komise Ministerstva kultury prosazoval, aby před festivaly dostávala přednost podpora vzniku nových děl.…

Dnes jsem se při sledování televizní pohádky rozčílil. Přitom se mi vybavilo, jak jsem před léty brigádničil coby autor doprovodných textů na obaly dvd. K nelibosti objednatele jsem měl námitky proti zavedené praxi, dodat coby podklad informace o filmu, ne však sám film. Přestal jsem se tehdy divit, čím to, že se na obal Hamleta s Melem Gibsonem dostal slogan „nejlepší středověký…

Obvykle se mi příčí připomínat výročí, ale dnes udělám výjimku. Před čtvrt stoletím, 11.května 1997, byl slavnostně – představením proslulého švýcarského mima Dimitriho – otevřen Alfred ve dvoře. Rastislav Švácha, teoretik umění a architektury, řekl, že výjimečnost tohoto divadla spočívá už v tom, „že za svůj zrod nevděčí ani tak městu Praze nebo jiné instituci, nýbrž úsilí jediného obětavého divadelníka“.…

„Jak poznat blbou divadelní recenzi?“, ptá se ve svém podcastu duo Janek & Natálka, tedy Janek Lesák a Natálie Preslová z pražského NoDu a budějovického Jihočeského divadla. Prý se volně inspirovali osobní anketou mezi divadelními tvůrci na téma „Jaká divadelní kritika vám vehnala do očí slzy a sebevědomí srazila hluboko pod bod mrazu?“ Inspirace je zdá se vedla k pokusu ublížit…

V reakci na diskuzi o „nerůstu“ a financování divadel zde pro ty, které zajímá, co k tomu tématu už zaznělo, uvádím i soupis v SADu otištěných textů a na webu SADu vyvěšených nahrávek. Prologem pro případné badatele může být studie nazvaná K Bachovi a zpět (laická exkurze do historie divadelního zákona a diskusí o  něm), kterou jsem napsal pro Bulletin AMD…