INSPIRACE ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ: Toto není velvyslanectví – This Is Not an Embassy (Made in Taiwan), koncepce a režie Stefan Kaegi (Rimini Protokoll), dramaturgie a asistent režie Szu-Ni Wen, scénografie Dominic Huber, video Mikko Gaestel, hudba Polina Lapkovskaja (Pollyester), Debby Szu-Ya Wang a Heiko Tubbesing, výzkum Yinru Lo, kamera Philip Lin, světla Pierre Nicolas Moulin, Rimini Protokoll, produkce Théâtre Vidy-Lausanne, National Theater & Concert Hall Taipei, premiéra 27.1.2024 (psáno podle představení uvedeného v rámci festivalu Pražské křižovatky, 7.11.2024)
POLITICKÝ AKTIVISMUS
Příkladů těsného sousedství dokumentárního divadla s aktivismem je k nalezení mnoho. Zvláště průkaznou ukázku nabídl letos Rimini Protokoll v inscenaci Stefana Kaegiho Toto není velvyslanectví (Made in Taiwan).
Bývalý diplomat a dvě mladé dámy, vibrafonistka, dcera úspěšného obchodníka s Bubble Tea a vedoucí nevládní organizace pro digitální diplomacii zde neprezentují osobní příběhy, nýbrž úsilí o obnovené diplomatické uznání své země. Ta se sice v roce 1945 stala jedním ze zakládajících členů OSN, v roce 1971 ji ale musela opustit. Stalo se tak na mocenský nátlak komunistické Číny. Demokratické státy ustoupily. V roce premiéry tak měl Taiwan ve světě jen dvanáct velvyslanectví, z toho v Evropě pouze ve Vatikánu. Oficiální diplomacii nahradila diplomacie nevládní.
Představení má podobu „asijsky“ pestrobarevné koláže výtvarné i jiné. Patří do ní hudba hraná na různé samozvučné bicí nástroje v čele s vodou naplněnými a vyladěnými PET láhvemi a orchestrovaná pomocí smyčkovače i projekce zeměpisné a jiné, zpěv, tanec, tajči i badminton a další „atrakce“, např. přehlídka návrhů na novou státní vlajku, i tu s velrybou ve tvaru jejich ostrova. Z divadelního hledisko přesto nejde o výrazné dílo. <Nejvíc mě překvapila pěvecká a herecká nejistota „svědčícího“ diplomata, u kterého bych naopak čekal profesionální protřelost.>
Vše míří k publikem v hledišti odsouhlasenému otevření taiwanského velvyslanectví v zemi, kde se právě hraje, tedy v případě pražského hostování v České republice. Tento úřad pochopitelně existuje jen na jevišti a do skončení představení. Myšlenka, aby Taiwan s diplomatickými vazbami získal i jistotu, že nebude napaden Čínou jako Ukrajina Ruskem, je však poselstvím, které si mají diváci odnést a které mají šířit. Nevím, zda se to daří u českých politiků. Na mém představení byli přítomni jen ti proslule pročínští a ke všemu pouze virtuálně – jejich jménem byli oslovovaní náhodní diváci: Kellnerová, Tvrdík a pánem v publiku vtipně markýrovaný Zeman.
foto Claudia Ndebele
TATO PRÁCE BYLA VYTVOŘENA ZA FINANČNÍ PODPORY NADACE ČESKÝ LITERÁRNÍ FOND