Na památku Jana Schmida, stvořitele Studia Ypsilon, si dovoluji vyvěsit kapitolu ze své diplomové práce, věnovanou vzniku textu inscenace Voni jsou hodnej chlapec aneb Anabáze Jaroslava Haška (1983). Osobně ji mám za zvláště pozoruhodné dílo, a to mimo jiné proto, že jsem jako pozorovatel účastný zkoušek s údivem sledoval její vznik. Od té doby se domnívám, že Jan Schmid nebyl žádný roztržitý profesor-encyklopedista, i když se tak mohl jevit. Typická pro proces zkoušení totiž z mého pohledu byla nejen značná spoluúčast aktérů (a to i na vzniku textu), ale právě i jistá roztržitost. Inscenace vznikala z útržků, což bylo logické, neboť soubor byl málokdy přítomen celý, co chvíli některý z herců mizel, např. na natáčení, a dlouho se zdálo, že se z těch drobností celek nepodaří složit. Přesto se tak k mému údivu stalo, a to doslova „přes noc“, během poslední zkoušky. Od té doby jsem žil v přesvědčení, že Jan Schmid je čaroděj, který pomocí kouzel umí nejen v lidech kolem sebe rozžehnout tvůrčího ducha, ale který dokáže vše mávnutím kouzelného proutku taky složit do celistvého tvaru. A nemyslím to jako nadsázku. Občas jsem měl dokonce z jeho čarodějných schopností trochu strach.
Kapitola z diplomové práce nazvané Vývoj textu v procesu tvorby inscenace v divadlech studiového typu (FFUK, Oddělení divadelní a filmové vědy, 1985)
