5.6.1955-27.8.2023
Nenašel by se na tom širém slovenském (a možná celém) světě fotograf, který mi byl bližší. Seznámili jsme se v 90. letech v Nitře na festivalu, kam jsem mu po mailové domluvě vezl nastřádané honoráře za snímky uveřejněné v SADu. Ihned po předání následovalo pozvání na panáka, asi borovičku. Než se panák s panákem sešel, tykali jsme si. Ne, že by byl Ctibor jen dobrý kumpán. Byl opravdu kamarád. Veselý, otevřený, obětavý. A hlavně: byl výjimečný fotograf. Myslím, že bude divadlům a divadelníkům – nejen slovenským – moc chybět. Mně chybí.
Přikládám pár jeho fotografií. Napřed dva snímky z 6. ročníku Ohromných maličkostí (odehrál se tehdy v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu, Praha, 2012). První z Automatu na filmy Buchet a loutek je – jak se dnes s oblibou říká – ikonická, druhá, z produkce nazvané Pod zrcadlem, se zas Petrovi Niklovi líbila tak, že ji chtěl dát a snad i dal na plakát. Další dvě fotografie jsou z BlackBoxu Škody Ludus v Bratislavě, kde se zkoušela a v roce 2018 poprvé uvedena byla slovenská verze Poslední husičky od S.d.Ch (hráli Eugen Libezňuk, Vladimír Zboroň, Mária Benkovská a Martin Kollár, Ansámbl Nepravidelného Divadla).
