25.2.1936 – 17.8.2023
Pro mě a troufnu si tvrdit, že pro všechny mé hudbymilovné, beatové a folkové souputníky byl Jiří Černý věrozvěst kvality, tedy i velký, neoblomný kritik. Houpačka, články a knihy o muzice, jeho Supraphonem vydané výběry z Dylana či Simona a Garfunkela, tematické pořady z písní Vladimíra Merty a Karla Kryla, jím připravená deska Bratříčku, zavírej vrátka… I pak, za dob normalizace, byly jeho články a Antidiskotéky majákem. Tak jsem díky němu i pro sebe objevil mnohé, za všechny třeba Marka Grechutu či Alana Stivella. Prostě: Jiřího Černého jsem obdivoval dlouho předtím, než jsem ho poznal osobně. Byl kritický i chápavý, pročež nikdy nesoudil umění podle charakteru jejich tvůrce, ani nedělal propagátora něčemu, čemu opravdu nevěřil. S poklonami mohu beze studu pokračovat a opakovat, co píší jiní. Nebyl nafoukaný, i když měl být na co, milovník umění, zejména hudebních forem všeho druhu, kamarád, kterému nechyběla odvaha a smysl pro fair play i sportsman a nositel titulu železný muž. Doufal jsem, že coby železný muž tu bude přinejmenším do stovky, že ještě bude čas zajít do Stromovky nebo na dlouho domlouvaný oběd.
Bylo mi ctí, že se stal i SADařem, že jezdil na mezinárodní festival Divadlo, udělal horňáckou antidiskotéku na Ohromných maličkostech a hlavně, že pro Svět a divadlo napsal třicet osm článků o hudebním divadle všeho druhu a připravil do SADu i rozhovory se Soňou Červenou a Ivou Bittovou. Jsem rád, že všechny tyto texty vydá SAD letos jako e-knihu. Sem z nich připojuji první a poslední.
Budiž Jiřímu Černému věčná sláva. Zaslouží si ji.
P.S.: Před články a na rozloučenou připojuji odkaz na píseň jednoho z muzikantů, kterého měl Jiří Černý rád a s kterým kamarádil. Takže Půljablkoň, Michal Němec a Marie Puttnerová V kameni.
JIŘÍ ČERNÝ VE SVĚTĚ A DIVADLE
Ypsilonkou rozpoutaná Prodaná – 1996/5/71
Krysař nemotorným moralistou – 1997/1/134
Vlasy nelze transplantovat – 1997/2/103
Goodbye Melicharová – Hello, Dolly! – 1997/3/70
Preissův zápas s větrnou inscenací – 1997/4/108
Naši Zimmerfreifurianti – 1997/5/42
Dva banditi pro baladu – 1997/6/112
Muzikálový Zeyer spíš vane než duje – 1998/2/96
Z Lenina hudební drama neupleteš – 1998/4/46
Na temný muzikál aby se člověk bál – 1998/4/68
Jiné podoby rytíře smutné postavy – 1998/5/85
Poslanci, transvestité a Karlín – 1998/6/121
K opeře blíž než k Babylonu – 1999/2/173
Rusalka Národní, plzeňská i muzikálová – 1999/3/54
Country revue mezi pumpou a barem – 1999/4/68
Milostné zvířátko cloumá Zlatou kapličkou – 1999/5/76
Hamlet zpívající o čemkoli jiném – 2000/2/82
Třebaže nad jeho vlastí temnělo i slunce (poznámky k tématu) – 2000/3/30
Zorbovi Karlíňané mu (trochu) rozumějí – 2000/3/56
Další bandita uniká Provázku – 2000/3/60
Operní reportáž o Panně orleánské – 2000/4/44
Opera pro Prahu, nebo pro soutěž? – 2000/6/61
Vojckovo vzkříšení skrze Radoka – 2001/3/40
Anděl= M & M nad muzikálovým nebem – 2001/3/154
Muzikálová retrománie – 2002/2/72
Wilsonova romance s Janáčkem – 2002/3/101
Pohyby planetky Semafor – 2002/4/58
Jak se žije po Mejlovi aneb s Plastiky od Uzelace ke Kofroňovi – 2003/2/51
Drama mezi tenorem a židlí (José Cura zvedl Pražany) – 2003/3/40
Formani na koni – 2003/6/4
Jak daleko do Janáčka – 2004/3/90
Flétna a kouzelné dejvické ochotnictví – 2004/5/96
Celoživotní vášeň: slovo opásané hudbou (rozhovor se Soňou Červenou) – 2005/3/24
Chytrý chřestýš čaroval patnáct hodin – 2005/4/68
Elvířino blouznění o Juanovi – 2007/1/112
Důležité je být dobrý, ne slavný (rozhovor s I.Bittovou) – 2007/1/116
Formani vjeli do Kapličky s harmonikou – 2007/4/18
Nohavicův mozartovský double – 2008/2/76
Operní proces s Horákovou – 2008/4/26
Wagnerovské zasvěcení bez řinčivé rytírny – 2011/3/33
