Ministerstvo kultury ČR před pár dny zveřejnilo bodování žádostí o dotace na rok 2023. Kdy bude rozhodnuto se zatím neví. Možná se hodí připomenout deset let starý návrh na změny v tomto systému. Vytvořili jsme ho ve výboru českého centra AICT (mezinárodní asociace divadelních kritiků), složeného ze zástupců odborných divadelních periodik a příslušných vysokých škol, návrh se proto logický týká hlavně divadelních časopisů, v zásadě ale usiluje o změnu celého dotačního řízení. Návrh – přestože ho projednal výbor ITI a obdrželo ho postupně několik ministrů kultury – nebyl nikdy vzat seriózně v potaz.
NÁVRH Z ROKU 2013
Divadelní časopisy a grantový systém MKČR
- Nesouhlasíme s občas se vyskytujícím „návrhem“, aby byly odborné umělecké časopisy vyčleněny z grantových řízení pro jednotlivé umělecké obory a vznikl pro ně zvláštní grantový okruh. Jsme toho názoru, že o grantech pro divadelní časopisy mají jednat profesionální divadelníci, kteří globálně vzato lépe ohodnotí úroveň divadelních časopisů než lidé z jiných oblastí, neřku-li politici a úředníci.
Co by ale časopisy, jejichž činnost je z podstaty kontinuální, nutně potřebovaly, je posun v rozhodování o grantech. Současný stav, kdy se rozhoduje v průběhu roku, kterého se granty týkají, a finance se přidělují nejdříve na konci prvního čtvrtletí, je spíše vražedný.
Časopisům by velmi pomohlo zavedení víceletých grantů.
Bylo by dobře vytvořit prostor pro dovolání těch, kteří se cítí rozhodnutím grantové komise poškozeni. Pro tyto účely by byla rezervována část rozpočtu (maximálně 10%) o níž by rozhodovalo jiné grémium než oborová grantová komise.
- Vybírání členů grantové komise by mělo podléhat jasným a zveřejněným pravidlům. Snad nejlepší by byl ten postup, že bude složení první 13tičlenné komise nominováno profesními organizacemi. Třetina si pak vylosuje roční, třetina dvou- a třetina tříleté funkční období (aby se neměnila celá komise naráz). Své nástupce by mohli navrhovat buď sami končící členové komise (což by umožnilo dostat do komise i ty, kteří nejsou institucionalizováni), nebo opět profesní organizace.
- Kritéria pro hodnocení časopisů: Navrhujeme uplatňovat hodnotící formuláře a systém obdobný tomu, který v tuto chvíli platí v grantovém systému Hl.m. Prahy. Podle tohoto vzoru jsme vytvořili návrh formulářů pro jednoleté a víceleté granty (oba jsou v příloze). Snažili jsme se je formulovat tak, aby je bylo možné aplikovat pro celou šíři uměleckých periodik. Do návrhu jsme přenesli z městského systému i údaje o finanční soběstačnosti.
Navrhujeme aby každý projekt hodnotilo a výši grantu navrhlo sedm členů grantové komise, kteří se s projektem detailně seznámili a vyplnili příslušný formulář. Není šťastné, když projekty bodují všichni členové grantové komise, tedy i ti, kteří o projektu neví nic nebo málo a rozhodují se jen na základě referencí kolegů.
- Transparentnost grantového řízení: Všechny vyplněné formuláře by měly být vyvěšeny na internetových stránkách MKČR.
Návrh výboru českého centra AICT, respektive výboru SČDK, v němž mají z divadelních a tanečních periodik zastoupení Divadelní noviny, Divadelní revue, Loutkář, Svět a divadlo a Taneční zóna.
Karel Král, předseda výboru českého centra AICT – výboru SČDK
FORMULÁŘE
| HODNOTÍCÍ FORMULÁŘ JEDNOLETÝCH GRANTŮ ODBORNÝCH PERIODIK V OBLASTI DIVADLA | Počet bodů |
| 1. Hodnocení dosavadní činnosti žadatele (kredibilita) – max. 40 bodů | |
| 1.1. Tato rovina zahrnuje především kvalitu dosavadní činnosti žadatele a její význam odborný a společenský, což žadatel dokládá přehledy své činnosti a společenského dosahu svých aktivit. | |
| 0 – 10 bodů: Význam periodika pro danou oblast | |
| 0 – 10 bodů: Odborná kvalita | |
| 0 – 10 bodů: Spektrum činnosti: spektrum a množství inscenací a jiných divadelních aktivit, spektrum divadelních druhů či žánrů, spektrum zemí, jejichž kulturu časopis sleduje, spektrum témat historických či vědeckých, kterými se zabývá apod.. | |
| 0 – 10 bodů: Společenský dosah a ohlas (zde reflektovat i různé typy „výstupů“vedle tištěné podoby: internet, sociální sítě…). | |
| 2. Kvalita předkládaného projektu – max. 40 bodů | |
| 2.1. V této rovině se hodnotí dle těchto kritérií: | |
| 0 – 10 bodů: Odborná kvalita | |
| 0 – 10 bodů: Jedinečnost | |
| 0 – 8 bodů: Připravenost projektu, kvalita zpracování žádosti | |
| 0 – 8 bodů: Udržitelnost projektu | |
| 0 – 4 bodů: Plnění vzdělávací, osvětové role a zájem o minority ve své oblasti. | |
| Posuzuje se zejména předpokládaná umělecká (odborná) kvalita projektu/činnosti: původnost, nezaměnitelnost a význam v kontextu toho kterého uměleckého oboru. Dále se posuzují předpoklady zprostředkovat danou oblast na vysoké odborné úrovni, vzdělávací a sociálně-společenské aspekty projektu. Současně se posuzuje i kvalita zpracování projektu, schopnost srozumitelně, konkrétně a důvěryhodně formulovat jeho cíle a vize, jakož i jeho udržitelnost. | |
| 3. Ekonomické parametry projektu – max. 20 bodů | |
| 3.1.V této rovině se hodnotí především splnění kritéria přiměřenosti nákladů projektu a zdůvodnění žádosti, celkové srozumitelnosti a přesvědčivosti projektu, posouzení výdajové a příjmové stránky. | |
| 0 – 5 bodů: Transparentnost a přehlednost rozpočtu | |
| 0 – 10 bodů: Přiměřenost, účelnost a hospodárnost výdajů | |
| 0 – 5 bodů: Schopnost zajistit další finanční zdroje včetně přiměřených příjmů z projektu | |
| Toto kritérium se zaměřuje především na ekonomické aspekty projektu – srozumitelnost a účelnost rozpočtu, přiměřenost nákladů na jeho realizaci, transparentnost, hospodárnost plánovaného rozpočtu, přiměřenost jeho výnosů, schopnost zajistit pro financování projektu i další zdroje. Součástí tohoto posouzení je také návrh hodnotitele na úpravu výše požadované dotace, případně na účelovou specifikaci dotace. | |
| SOUČET BODŮ VE VŠECH ROVINÁCH – MAX. 100 BODŮ |
| HODNOTÍCÍ FORMULÁŘ VÍCELETÝCH GRANTŮ ODBORNÝCH PERIODIK V OBLASTI DIVADLA | Počet bodů |
| 1. Hodnocení dosavadní činnosti žadatele (kredibilita) – MAX. 40 BODŮ | |
| 1.1.umělecká (odborná) kvalita dosavadní činnosti žadatele | |
| 12-16 bodů: Nezaměnitelná činnost reflektující a rozvíjející soustavně a na vysoké úrovni umělecký obor. Soustavně kvalitní odborná činnost, na které se redakčně a autorsky podílejí významné tuzemské a zahraniční osobnosti. Výjimečné postavení v tuzemském, případně mezinárodním kontextu. Spolupráce s významnými tuzemskými a zahraničními partnery. | |
| 8-11 bodů: Nadprůměrná úroveň textů, publikace příspěvků, které dlouhodobě rozvíjejí umělecký obor. Redakční a autorská práce na velmi dobré úrovni. Významné postavení v tuzemském kontextu. | |
| 0-7 bodů: Průměrná úroveň. Lokální postavení. | |
| 1.2. vzdělávací a společensko-sociální význam činnosti | |
| 0-8 bodů: Časopis plní vzdělávací a osvětovou roli ve svém oboru. Zabývá se minoritami ve své oblasti. | |
| 1.3. společenský ohlas dosavadní činnosti | |
| 12-16 bodů:Vysoký společenský dosah a ohlas, dokumentovaný počtem a spektrem tuzemských a zahraničních čtenářů a ohlasem na jiných úrovních (typu konferencí), či v jiných médiích (překlady článků, citace, odkazy). | |
| 8-11 bodů:Průměrný společenský dosah a ohlas, dokumentovaný počtem a spektrem čtenářů a ohlasem. | |
| 0-7 bodů:Nízký společenský dosah a ohlas. | |
| 2. Kvalita předkládaného projektu – MAX. 30 BODŮ | |
| 2.1. odborné a umělecké cíle projektu | |
| 12-22 bodů:Nezaměnitelný cíl činnosti s předpokladem vysoké úrovně reflexe a rozvoje uměleckého oboru. Složení redakce a redakční rady i předpoklad autorského okruhu, který představuje významné tuzemské a zahraniční osobnosti. Předpoklad výjimečného postavení v tuzemském a zahraničním kontextu. Koprodukce s významnými tuzemskými a zahraničními partnery. | |
| 6-11 bodů:Předpoklad nadprůměrné úrovně textů a publikace příspěvků, které rozvíjejí umělecký obor. Složení redakce a redakční rady i předpoklad autorského okruhu, který představuje velmi dobré odborné úrovni. Předpoklad významného postavení v tuzemském kontextu. | |
| 0-5 bodů:Předpoklad průměrné úrovně a lokálního postavení. | |
| 2.2. vzdělávací a společensko-sociální zacílení | |
| 0-8 bodů: Lze předpokládat, že časopis bude plnit vzdělávací a osvětovou roli ve svém oboru a že se bude zabývat minoritami ve své oblasti. | |
| 3. Ekonomické parametry projektu – MAX. 30 BODŮ | |
| 3.1. Hodnocení dosavadního hospodaření žadatele | |
| 11-20 bodů: Hospodaření žadatele je trvale vyrovnané a transparentní. Rozpočet je srozumitelný, přiměřený a účelně sestavený. Náklady jsou adekvátní činnosti. Žadatel vykazuje alespoň 25% míru soběstačnosti s ohledem na typ aktivit. Všechny tyto aspekty jsou přehledně zachyceny ve výroční zprávě. | |
| 6-10 bodů: Ve výsledcích hospodaření žadatele, které je přehledně zachyceno ve výroční zprávě, jsou mírné výkyvy, vynakládání finančních prostředků vykazuje dílčí nedostatky či nejasnosti. Míra soběstačnosti je v rozsahu 15 – 24% s ohledem na typ aktivit. (uvést stručně důvody) | |
| 0-5 bodů: Transparentnost výsledků dosavadního hospodaření je nízká, vynakládání finančních prostředků je nepřiměřené. Míra soběstačnosti je nízká s ohledem na typ aktivit, nedostatečně jsou ve výročních zprávách zveřejněné údaje. (uvést stručně důvody) | |
| 3.2. Přiměřenost a uznatelnost nákladů, reálnost uskutečnění projektu | |
| 8-10 bodů: Návrh rozpočtu je přiměřený cílům a způsobu zpracování projektu, projekt je uskutečnitelný podle uvedeného rozpočtu a harmonogramu, navrhované náklady jsou uznatelné a reálná výše odpovídá kvalifikovanému odhadu | |
| 4-7 bodů: Návrh rozpočtu je přiměřený cílům a způsobu zpracování projektu, vykazuje dílčí nejasnosti, jsou dílčí pochybnosti o uskutečnitelnosti projektu podle uvedeného rozpočtu a harmonogramu, (uvést stručně důvody) | |
| 1-3 body: O přiměřenosti rozpočtu projektu jsou důvodné pochyby, rozpočet vykazuje závažné nejasnosti a rozpory, jsou značné pochybnosti o uskutečnitelnosti projektu podle uvedeného rozpočtu a harmonogramu (uvést stručně důvody). | |
| 0 bodů: návrh rozpočtu je nepřiměřený cílům a způsobu zpracování projektu (uvést stručně důvody). | |
| SOUČET BODŮ VE VŠECH ROVINÁCH – MAX. 100 BODŮ |
V roce 2013 reagoval na náš návrh tehdejší ministr kultury, Jiří Balvín. Jak je z jeho dopisu, který přikládám, patrné: vyjádření k jednotlivým bodům bylo jednoduše řečeno odmítavé, a to i když se míjelo s podstatou návrhu i realitou. Kdyby v dopisu stálo „nemluvte nám do toho“, vyšlo by to nastejno. Proč ministerstvo tehdy nechtělo zlepšit grantový systém a proč se i za dalších ministrů vyhýbalo návrhům na změny dotačních pravidel asi nejlépe ví Milan Němeček, nynější vrchní ředitel sekce živého umění, který působí na Ministerstvu kultury ČR od roku 2012.
