KRŮČEK OD REVOLUCE
Zítra uběhne třiatřicet let od 17. listopadu 1989. Je to dávno i nedávno. S uplývajícím časem od toho památného data jsem získával pocit, že komunisti spěli k pádu skoro samovolně, v poslední době se naopak co chvíli divím, že vůbec ke změně došlo, že se Československo nestala Severní Koreou Evropy. Podle mého soudu se v posledních letech lidi – byť se navenek tváří odvážně – projevují jako opatrní oportunisté… a oportunisti, dodávám, mají strach a hledají bezpečí ve stádu či pod deštníkem mocné instituce, mohou se tedy snadno změnit v poslušnou armádu kohokoliv. V tomto rozpoložení jsem se podíval na poslední číslo Bulletinu AMD ze srpna 1989 a na článek, který vzbudil pozornost.
Komentoval stylistickou módu tehdejších oficiálních novinářů, kteří se odvolávali na lidovou moudrost, i oportunistické názory, které ti novináři šířili. Je dějinným paradoxem, že autora odvážného jsme v roce 1989 viděli v Miloši Zemanovi. Při příležitosti třiatřicátého výroční sametové revoluce zmíněný text přikládám.
