KE DNI OTCŮ: Můj šťastný tatínek za volantem a jeho sourozenci, Evžen a Krista.
Franz Kafka 3.7.1883-3.6.1924
PRVOMÁJOVÉ VAROVÁNÍ – INSPIROVÁNO KRESBOU JOHNA KENNA MORTENSENA
KAREL SCHWARZENBERG – ŠLECHTIC
10.12.1937-11.11.2023
Všichni v Čechách bychom měli litovat odchodu Karla Schwarzenberga.
Je škoda, že se nestal českým prezidentem. Škoda pro nás. Pro něj asi ne. Dovedu si představit, jak by mu to mnozí osolili. Však solil už Zeman svými pomluvami. A díky tomu vyhrál, protože Karel Schwarzenberg nechtěl a asi ani neuměl dávat na hrubý pytel hrubou záplatu. Vzpomínám na rozhovor s Karlem Vachkem, který, když jsem zalitoval, že se Schwarzenberg nestal českým prezidentem, namítl, že přece nejde, abychom měli prezidente Rakušáka. Čest geniálnímu dokumentaristovi, ale tím nesmyslným, byť oblíbeným argumentem mi zvedl mandle. Tak jsem odsekl, že si v Čechách nevážíme skutečných šlechticů, že našinec ctí absurdně jen zemany, co se brodí po kotníky v hnoji a hnůj mají i v hubě. Asi je to dědictví obrozeneckých mýtů.
Osobně mě potěšilo, že Karel Schwarzenberg financoval výrobu speciálních půllitrů, takto Cen Ferdinanda Vaňka, a že se předávání i párkrát zúčastnil. Litoval jsem jen, že se mi nepodařilo zrealizovat sen, jak se té soutěže jako dramatik účastní Peter Estraházy, vyhraje a cenu mu předá právě Karel Schwarzenberg. Divadelnímu summitu mých dvou oblíbených šlechticů zabránilo Estarházyho onemocnění a úmrtí. K jejich vysněnému setkání patřila i vize rozhovoru, který by při té příležitosti s diváky vedli.
Tohle bohužel nevyšlo, ale v roce 2019 jsme v rámci předávání Ceny Ferdinanda Vaňka alespoň uskutečnili v Dejvickém divadle rozhovor s Karlem Schwarzenbergem. Jeho záznam už jsem zveřejnil loni v prosinci, tak jej nyní připomínám:
KAREL SCHWARZENBERG – 10.12.1937
Vyhlášení ceny na mezinárodním divadelním festivalu Bez Granic / Bez hranic pojaté jako K.O. mužů v rámci dohadování se poroty. Vítězná Dorota Buchwald, Miron Pukan olepený náplastmi a já s monoklem. (více v Kritikách-Polemikách-Poznámkách z 9.10.2023).
Z LETNÍ LETNÉ 2022 – SETKÁNÍ S DÁVNÝM KAMARÁDEM, VÝTVARNÍKEM ZORANEM KRIŽKEM. FOTO FRANTIŠEK ORTMANN
Z OHROMNÝCH MALIČKOSTÍ – 3. a 4.6.2023 v Alfredu ve dvoře
17.6.2023 dostaly na festivalu Mateřinka ceny Terezína Černohorská a Dora Bouzková za inscenaci Nilas a tisícihlavé stádo (Loutky bez hranic), která měla premiéru na Ohromných maličkostech 2021. Škoda, že z členů komise MK, která letos Ohromné maličkosti „ocenila“ snížením dotace téměř o polovinu, tehdy ani letos nikdo na festival nedorazil.
NA PAMÁTKU ZESNULÉHO ŠERIFA A DERNIÉROVANÉ KRIZE MAJESTÁTU SMRTI
připojuji k fotografii Magdaleny Zimové ze zmíněné inscenace i
RECEPT NA CHLEBA
1 kostička droždí
1 kg hladké pšeničné mouky (ne té tzv. „na chleba“)
1 vrchovatá polévková lžíci soli
2 vrchovaté polévkové lžíce celého kmínu
Vlažná voda 800-900 ml
Droždí se rozdělá ve vlažné vodě (1 hrnek – cca 3 deci) a nechá se pár minut (1-2) stát. Během té doby se v díži (míse) dostatečně objemné (vše vyroste téměř na trojnásobek) smíchá mouka, sůl a kmín.
Droždí se nalije do mouky smíchané s kmínem a solí.
Pak se přidá další vlažná voda (cca dva další hrnky). Dávám celkem necelé 3 hrnky, ale obyčejně tak, že si v posledním trochu vody nechám, ale naleju ji jen, když to opravdu nejde spojit, jinak je lepší, když je těsto husté (když je ale moc husté, nedá se míchat).
Pak se vše dlouho (10 minut) a opravdu pečlivě (žádné žmolky!) míchá nejlépe dřevěnou vařečkou s dírou uprostřed a nejlépe mužskou rukou, s mísou mezi koleny. Já říkám, že je to jako 10 minut pádlování proti proudu.
Těsto se nechá 1 hodinu kynout v teple (ne rovnou na kamnech) pod utěrkou či pokličkou.
Rozpálíme si troubu na nejvíc (250 st).
Poté se těsto dá (přímo z díže se „vyvalí“ za pomocí vařečky – už se nijak nezpracovává!) na plech, vyložený pečícím papírem, poprášeným trochou hrubé mouky, a dá péci do rozpálené trouby. Pozor! DO ELEKTRICKÉ TROUBY – v plynové se pečení nedaří.
Nejprve pečeme na nejvyšší teplotu (250 st.) a to 8-10 minut.
Po 8-10 minutách se chleba poprvé mašluje vlažnou vodou.
Dalších zhruba 5-7 minut se opět peče na maximum (v této fázi doporučuji sledovat, zda se budoucí chleba nepálí).
Po této době se opět namašluje vlažnou vodou a teplota sníží na 200.
Dál se peče 3 x 15 minut (po každém časovém úseku mašlujeme vlažnou vodou, na konci ovšem už ne).
Tím je vše – za dobrých klimatických podmínek – hotovo. Stačí vyndat, nechat vystydnout, opucovat spodek chleba od zbylé mouky, krájet, mazat máslem…
Na programu 2. ročníku festivalu zvaného neurčitě „Pracovní setkání mladých divadelníků“ v Hradci Králové se 27.11.1988 uskutečnila i beseda s tvůrci Divadla za branou, Helenou Glancovou, Karlem Krausem a Otomarem Krejčou. Záznam z ní v Krejčově autorizaci vyšel 6.3.1989 v 7. čísle Bulletinu AMD. Bylo to první veřejné vystoupení těchto tvůrců od zákazu jejich divadla. Na tuto besedu pak navázala diskuse, která proběhla 15.12.1988 v bytě pana Krejči a jejíž záznam vyšel v roce 1990 v 1. čísle časopisu Svět a divadlo pod názvem Divadlo malé a velké.
Dnes, v den, kdy by OTOMAR KREJČA oslavil narozeniny, zde uvádím alespoň malou ukázku z hradecké besedy.
PŘI VZPOMÍNCE NA 17. LISTOPAD 1989 A NA TEHDEJŠÍ KOLEGYNI, ANNU KABELOVOU, KTERÁ LONI PO DLOUHÉ NEMOCI ZEMŘELA, VKLÁDÁM SVĚDECTVÍ JEJÍ DCERY, TEHDY JEDENÁCTILETÉ KRISTÝNY KABELOVÉ. Další dokumenty lze najít na stránkách časopisu Svět a divadlo: https://www.svetadivadlo.cz/cz/1989
